Výstava Nadace Tomáše Bati
Život je pohyb
„Život je pohyb – nehybnost smrt. Co se hýbe, to žije, co stojí, to hnije.“
Jak firma Baťa rozhýbala společnost i svět?
Nejprve rozhýbej sebe a pak druhé
Dokázal rozpohybovat sebe a dění ve svém okolí. Byl pro mnohé zosobněním životní energie a selského rozumu. Sám prohlásil: „Pro řízení obuvnické továrny není důležité, abych byl nejlepším ševcem, je mnohem důležitější, abych byl dobrým psychologem.“
Když je Tomáši Baťovi přes 20 let
Ve svých dvaceti letech se naučil, že pokud tvrdě pracoval na čemkoliv, jistě se někde objeví cesta, jak danou činnost dokončit. Pracuje usilovně a je orientovaný na výkon. Vyrovnává se s odmítnutím i s pochybováním druhých osob, zda může uspět.
Nebát se změnit odvětví
V počátcích podnikání přichází Tomáš Baťa s převratem v obuvnickém oboru. Baťovky se stávají dostupnou obuví pro každého. Navždy byl změněn pohled na obuv, která byla do této doby vnímána jako symbol majetnosti. Stala se spotřebním zbožím.
„Nehledejte, co už je vymyšleno – učte se od nejlepších“
Tomáš Baťa hledal inspiraci ve světě. Navštívil mnoho tuzemských i zahraničních firem v Německu, Velké Británii nebo Spojených státech amerických. Snaží se soustředit na to, co je funkční, a využít to ve svém podnikání. Naučí se, že je potřeba zjistit, jak funguje dané odvětví ve světě, aby neztrácel čas vymýšlením něčeho, co už dávno jinde funguje.
Obklopit se správnými lidmi
Již v raném věku neváhá obklopit se správnými lidmi. Tento přístup k práci si ponechá celý život. Jeho heslo bylo: „Všichni lidé vědí všechno.“ Je si jist, že sám své vize realizovat nezvládne.
Spravedlivá odměna
Pochopí, co je to spravedlivá odměna, a sice že je lidem třeba platit odpovídající mzdu, ale na základě toho je taky nutné od svých spolupracovníků očekávat adekvátní práci. Řídí se myšlenkou: „Lidem můžete platit jen za práci, kterou dále prodáte!“, jinak vám bude hrozit za čas bankrot.
Když je Tomáši Baťovi přes 30 let
Práce vás neobejme
Když je Baťovi lehce přes třicet let, zasáhne ho hluboce smrt bratra Antonína. V této době se zamýšlí nad novou situací, a sice jak to, že se pracovně daří, a přesto se necítí šťastný. Začne se měnit jeho osobnost, začne si více uvědomovat, jak je pro něj důležité mít fungující vztahy a důvěru v lidi.
Systém je řešením
Soustředí se na systémové pojetí práce. Uvědomil si, že systém jej dokáže nahradit v každodenním fungování. Jeho cílem bylo, aby lidé věděli, co a jak mají dělat, bez toho, aniž by jim to někdo musel připomínat a vysvětlovat každý den.
Eliminování závislosti
Postupně se začal soustředit na samostatnost ve výrobě, zakládá pomocné výroby, aby nebyl závislý na externích dodavatelích.
Když je Tomáši Baťovi přes 40 let
Co ovlivňuje pracovní výkon?
Začal se blíže zajímat o to, co je podmínkou vyššího pracovního výkonu. Uvědomil si, že člověk potřebuje zdravé tělo i mysl, stejně jako musí cítit duševní pohodu. Začne
od rozvoje životních podmínek spolupracovníků – bydlení, stravování, zdravotní péče.
Sdílení a informovanost
Uvědomuje si nutnost informovanosti u svých spolupracovníků. Prostřednictvím tisku začal pravidelně sdílet své myšlenky i výňatky z knih, které jej inspirovaly.
Poznání sebe sama
Aktivně se začne věnovat činnostem, skrze které začne více poznávat sám sebe. Heslo: „Nejprve vybuduj sebe“ si vzal ještě hlouběji k srdci. Začne s pravidelnými procházkami, hlídá si zdroje energie a soustředí se na kvalitu spánku. Chtěl být osobním příkladem nejen v pracovní rovině.
Když je Tomáši Baťovi přes 50 let
Ve svých padesáti letech Baťa pochopil, že je zcela normální, že ne všechno v životě jde podle plánu, avšak že je důležité nevzdat se a nepřestat se snažit.
Snaha o pochopení lidské duše
„Když chce člověk řídit továrnu na výrobu obuvi, není důležité, aby byl nejlepším ševcem, je důležité, aby byl dobrým psychologem.“ Ve firmě Baťa se zavádí mnoho aktivit, které mají vést k pochopení toho, jak funguje lidská mysl a duše. Vzniká pozice osobního referenta. Tomáš Baťa je přesvědčen, že: „Zákazník pozná, zda botu vyrobil spokojený, nebo nespokojený spolupracovník.“
Rozvoj komunikace
„Pro řízení podniku je nejdůležitější, aby se lidé domluvili a pochopili.“ Tomáš Baťa věděl, jak je důležité, aby jeho myšlenky byly pochopeny a interpretovány správným způsobem. Také říká, že: „Slovo může být klíčem k srdci, nebo postaví nedobytnou hradbu v mysli člověka.“
Umět se omluvit
„Proč mi nikdo neřekl, že omluva je tak výborným nástrojem k vedení lidí a vytváření vztahů?“
Rozpohybování spolupracovníků
„Nevybudoval jsem podnik. Vybudoval jsem člověka a ten vybudoval podnik.“
Tomáš Baťa zastával názor, že v každém člověku se nachází tvůrčí duch, který je pro činnost firmy důležitější než jakékoliv technické znalosti. Firemní kultura vedla spolupracovníky k rozvíjení sebehodnoty a zdravého vnímání sebe sama. Výrazným tématem se stalo také psychické zdraví spolupracovníků. Již od roku 1920 roste ve firemním tisku počet článků, které vedou spolupracovníky k seberozvoji.
Základním cílem firemní kultury bylo přimět jednotlivce, aby přijal osobní odpovědnost za:
- způsob přemýšlení
- postoj k práci
- životní postoje
- způsob žití a rodinu
- sebevnímání
- přínos společnosti
Věčné mládí nesouvisí s věkem
„Mládí – to není čas a věk – to je stav mysli. To nejsou svěží tváře, růžové rty a lehký krok, to je pružnost vůle, vzlet fantazie a křepký krok a síla cítění.“
(1929)
Vliv myšlenek na stáří
„Myšlenky tvoří tvar našeho těla. Jistě víme, že myšlenky veselé a šťastné činí i naše tělo mladistvým a dobře vypadajícím. Když si zvyknete myslet na stáří, budete staří, pokud zůstanete v myšlenkách mladí, nemá stáří šanci.“
(1927)
Povinnost života
„Usiluj o to, abys byl šťastný, zdravý a silný. Nemůžeš pro svou rodinu, pro své blízké udělat víc, než budeš mít radost ze sebe i ze světa. Být šťastný je nejvyšší naší povinnosti.“
(1922)
Co můžete udělat pro druhé
„Nejlépe je začít každý den takto: přemýšlejme při probuzení, zda můžeme způsobit radost třeba jen jediného člověka.
(1927)
Rozhodně se sami, kým chcete být
Kdo jest moudrý? – Kdo se od každého učí.
Kdo jest silný? – Kdo sám sebe přemáhá. Kdo je bohatý? – Kdo se raduje z toho, co má.
Kdo jest čestný? – Kdo lidi cti.
(1926)
Význam rodiny v životě
„Nepřehlížejte ve své domácnosti své blízké. pozor, že rodina je k vašemu štěstí tak nutná jako vy rodině, buďte své rodině požehnáním. Máte projasňovat život svým blízkým.“
(1927)
Pravidlo 8-8-8
„Hledejte životní rovnováhu. Osm hodin spánku – osm hodin práce – osm hodin odpočinku.“
(1923)
ROZPOHYBUJETE SAMI SEBE PODLE BAŤOVSKÝCH ZÁSAD?
Dynamika firemní kultury
Rodinný duch v továrně
„Do továrny zaveďme ducha rodiny. Rodina je místem, kde raduje se jeden z radosti druhého. Jeden cítím navzájem s druhým. Tento duch rodinný nabývá i u nás v továrně na síle, neboť celá naše zásada „Služba veřejnosti!“ je na něm postavena.“
(1927)
Literární hlídka
V roce 1918 založila firma tzv. literární hlídku, tedy spojila spolupracovníky, kteří byli vášnivými čtenáři, aby pro své kolegy vytvářeli krátké recenze na užitečné literární tituly a nadchli je pro čtení. Jejich recenze byly publikovány ve firemním tisku a diskutovány v debatních kroužcích, které firma vedla jako způsob edukace.
(1918)
Apel na pořádek
Pořádek znamená:
– znalost
– dochvilnost
– úctu
– slušné zacházení s lidmi
– vztah k věcem, které používáme každý den
„Pořádek je podmínkou úspěchu – pořádek je moc.“
Umění přemýšlet ekonomicky
Finanční gramotnost byla základním vzdělávacím tématem ve firmě Baťa.
„Kdo neumí hospodařit s vlastními financemi, jen těžko bude hospodařit s těmi svěřenými.“
Tomáš Baťa
Osobní plány
Spolupracovníci firmy Baťa sestavovali své osobní plány rozvoje na každý rok. Plán mimo jiné obsahoval seznam:
– knih, které plánujete přečíst
– kurzů, které chcete absolvovat
– míst, která plánujete navštívit
– věcí, do kterých chcete investovat
– výše úspor
– sportovní aktivity
– a mnohé další
Spolupracovníci firmy se snažili naplánovat rok života tak, aby nezapomněli na to podstatné v životě, a sice, že místa jste měli navštěvovat s rodinou, knihy sdílet s přáteli, finanční úspory vám měly zajistit klid.
(1928)
Osobní příklad
Na vedoucí pozici mohli ve firmě pouze lidé, kteří kromě pracovního výkonu vykazovali také vysokou míru osobních kvalit. Tomáš Baťa zastával názor, že nikdo si nevytvoří vztah ke svému nadřízenému pro jeho pracovní výkony, ale pro jeho osobnost.
(1922)
Být iniciativní podle Elberta Hubbarda
„Svět připravil pro každého velkou odměnu, tak ve význačnosti postavení, ale jen za jednu věc. A tou jest iniciativa. Co jest to iniciativa? Řeknu vám. Je to dělání správné věci, aniž by nám k ní dal někdo popud. Nejblíže jsme tomu, když dělám danou věc správně, když nám o ní někdo řekl jednou.“
(1927)
(Pozn.: Firma Baťa pak také ve velkém sdílela ve firemním tisku myšlenky inspirujících osobností. Snažila se tím přimět spolupracovníky, aby chápali, že to, co je hodnotou ve Zlíně, je hodnotou i ve světě. Firemní kultura obohacovala se o myšlenky světového formátu. Cílem bylo vzbudit v lidech zájem o četbu světové literatury.)
Život v továrně
Tovární prostředí formovalo přístup lidí k práci, vzdělání i nastavení životních hodnot. Tomáš Baťa zastával názor, že by se mělo jednat o prostředí průhledné, lehce pochopitelné a neustále se rozvíjející. Pracovní atmosféra v sobě nesla pulzující náboje k činu, pracovnímu výkonu a přijetí osobní odpovědnosti.
„Člověk v továrně nesmí být otrok ani robot, toto je nutné si vyžadovat.“
Účelem našeho průmyslu a obchodu je:
– vyrábět potřebné zboží, nebo poskytovat potřebné služby v dostatečném množství.
– obsloužit spotřebitele včas dobrou jakostí a za mírnou cenu.
– vyrábět a rozšiřovat lidské štěstí.
(1930)
Osobní odpovědnost
„Neříkáme žádnému našemu člověku, že budeme myslet za něj, že mu budeme pomáhat,
že ho něčím podarujeme, neboť darovanými penězi docílíme u člověka pouze toho, že začneme spoléhat na dary a ne na sebe.“
(1928)
Snižování mezd
„Zaměstnavatel, který nejprve snižuje plat za práci, je nepřítelem práce, ale zaměstnavatel, který poslední snižuje plat za práci, jest nejlepším přítelem práce.“
(1919)
Podstata pokroku
„Pokrok nezávisí na tom, kolik nového toho přichází, ale kolik starého toho necháme odejít.“
(1922)
Vliv výzkumu
„Výzkum obsahuje radostný pocit nalezení toho, co nemůže být vyčteno z knih.“
(1927)
Používejte telefony
Kdykoliv máte možnost, využijte k vyřízení záležitostí telefonní aparát. Šetřete čas svůj i druhého člověka. Moderní nástroje musí být plně využívány.
(1926)
Čistota v továrně
„Čistota a pořádek jsou dva základní sloupy, na nichž stojí klidný běh továrny, klidná součinnost lidí a úspěch všech!“
(1928)
Upravenost
„Je povinností každého spolupracovníka, ať přichází do továrny řádně upraven. Je to jeho osobní vizitka, jakožto i vizitka továrny samotné. Vkusný oděv podpoří vaši dobrou náladu a sebevědomí. Věnujte čas úpravě svého zevnějšku.“
(1923)
Člověk může, když chce
„Člověk pracující v naší továrně se může naučit cizím řečem. Může se naučiti všemu, v čem má zálibu. Může denně poslouchati hudbu, pěstovat sport, čísti knihy nebo časopisy. Nalézá všechny pomůcky k duševnímu i tělesnému osvěžení a nevydá při tom ani koruny.“
(1928)
Štěstí
Tomáš Baťa: „Dvě věci jsou naším největším darem: schopnost k práci a chuť k práci. Pokud máme obě, jsme silní, vede se nám dobře za všech dob, za každého režimu, za všech okolností. A kdyby všechno kolem selhalo a potácelo se, ten, jenž nezatratil schopnost a chuť k práci, stojí pevně.“
(1931)
Inspirace k podnikání
Fenomén jménem Baťa se vyvíjel a tvořil na základě překonávání překážek a využívání příležitostí. Nejenom Tomáš Baťa, ale také jeho spolupracovníci museli mnohé obětovat a mnohému důvěřovat. Cílem bylo vykonat nejen pro sebe, ale také pro ostatní spolupracovníky, město a společnost něco většího než pouze vybudovat úspěšnou firmu. V letech 1894-1945 byly položeny základy společenského odpovědného podnikání a navyšování sdílených hodnot.
Příklad firmy Baťa inspiroval také další podnikatele a živnostníky, aby začali rozvíjet vlastní činnost. Mnoho rad, jak být úspěšným v podnikání, sdílela firma v časopise Průkopník úspěšného podnikání.
„Podnikatel je povolán k tomu, aby zisky pocházející z pokroku výroby spravedlivě rozděloval ihned mezi spolupracovníky, zákazníky a závody. Závod musí sloužit veřejnosti.“
Chtít sloužit!
„Žádný obchod a žádný bohatý člověk není tak bohatým, aby udržel obchod, který není vybudován na službě zákazníkům. Mnozí lidé si službu vysvětlují nesprávně. Myslí, že to znamená obchod ztrátový a nevýnosný. Je to omyl. Právě obchod budovaný na podkladě služby je nejstálejším a nejvýnosnějším pramenem příjmů, neboť služba a zisk jsou v tomtéž jako dvojče k dvojčeti.“
(1928)
Základem je plánování
„Nikdo z nás nemá právo naříkati na neúspěch, kdo si nedal ani tolik práce, aby si plně uvědomil svůj hospodářský cíl, nestanovil svůj hospodářský plán, a kdo není ochoten se podle plánu potom zařídit.“
Tomáš Baťa
Dokonalá mravnost
„Průmysl si musí dříve nebo později uvědomit, že větší harmonie a společný cíl všech zúčastněných je psychologickým a hospodářským stavem, který je dokonale mravný.“
(1929)
Úkol podnikatele
„Chci získat pro práci nejen vaše ruce, ale i srdce, protože práce bez srdce dává poloviční výsledky a sotva poloviční mzdy.“
Tomáš Baťa
Podnikatel musí mít odvahu
„Na cestě k úspěšnému seberozvoji máte jen dvě překážky. Opravdu jen dvě. STRACH a LENOST. Opravdu chcete svůj životní úspěch podmínit pouhými dvěma překážkami?“
(1932)
NEVÍM-NEZNÁM-NEUMÍM
„Všechny krize dohromady nenapáchaly tolik škod, kolik tato tři slova. Tato slova ničí důvěru šéfa k zaměstnanci, stejně jako důvěru zákazníka k firmě. Ničí spolupráci mezi zaměstnanci i mezi firmami, přesto se nachází ve všech odvětvích i všech úrovních. Tato slova jsou největší překážkou, která stojí na cestě k úspěchu jednotlivce i celé firmy. Vůbec by se neměla nacházet ve slovnících. Všechna tato tři slova se dají nahradit jedním jediným: NECHCI.“ (1930)
Do světa
Již v roce 1928 byla firma Baťa největším exportérem obuvi na světě. Tato skutečnost s sebou však nepřinášela jen pozitivní dopady, ale také ty negativní. Mnohé státy ve snaze uchránit vlastní produkci obuvi před expanzí té levné od Bati zakázaly její dovoz. Nemohla-li firma vyvážet hotové výrobky, začala vyvážet celé továrny.
Vyváženy byly následně koncepty na růst celých měst. Dodržen byl baťovský rozměr 6,15 m na 6,15 m se vzhledem továrních budov i domků pro zaměstnance. Kromě architektury byl vyvezen i systém výroby, organizace práce a životní styl spolupracovníků firmy. Firemní kultura také zastávala názor, že je důležité poznávat i jiné kultury a učit se od nich to nejlepší – zkrátka obohacovat vlastní světonázor.
Baťovská města v Evropě:
1931 – Otmet (Ottmuth, Polsko)
1932 – Borovo (Chorvatsko)
1932 – Möhlin (Švýcarsko)
1932 – Chelmek (Polsko)
1932 – Hellocourt (Francie)
1933 – Tilbury (Anglie)
1934 – Best (Holandsko)
1937 – Vernon (Francie)
1941 – Martfü (Maďarsko)
Baťovská města ve světě:
1931 – Konagar (Indie)
1934 – Batanagar (Indie)
1938 – Alexandrie (Egypt)
1938 – Batavie – Kalibata (Jáva)
1939 – Belcamp (USA)
1939 – Batawa (Kanada)
1941 – Batatuba (Brazílie)
1944 – Mariapolis (Brazílie)
1953 – Bataypora (Brazílie)
1954 – Bataguassu (Brazílie)
MADE IN CZECHOSLOVAKIA
„Made in Czechoslovakia – značka, která je uvedena na naší obuvi, je nám závazkem. Závazkem, aby naše výrobky byly té nejvyšší jakosti. Jakákoliv nedokonalost nebude špatným znakem jen naší továrny, ale našeho národa, a to nemůžeme připustit.“
(1927)
Jazyková vybavenost
„Dle našich zkušeností zjistili jsme, že k zahájení činnosti v zahraničí je dostačující intenzivní půlroční kurz cizího jazyka.“
(1932)
Exportní škola
„Zahraniční práce žádá si více než jen znalosti, žádá si angažovanost a odhodlanost. Bez znalostí je však práce v zahraničí velmi ztížená. Je nutno připravit se po všech stránkách a proto jsme se rozhodli jednotlivé kurzy exportní nabízet ve škole s totožným názvem.“
(Pozn.: Exportní škola byla založena v roce 1929 a začala řešit akutní potřebu firmy
Baťa – mít odborně připravené zaměstnance pro práci v zahraničí. Exportní škola byla dvouletá. Ve velké míře zde probíhala výuka cizích jazyků. Studující zde získávali znalosti kulturních a sociálních odlišností cílových zemí, kde měli působit. Studenti exportní školy byli většinou vysoce kvalifikovaní odborníci, kteří měli předpoklady, že budou schopni v zahraničí rozvíjet tovární i obchodní činnost a zastanou i několik pracovních pozic najednou.)
Studijní cesty
V neděli ráno vyjelo 44 pracovníků firmy Baťa na studijní cestu do Berlína, Curychu a Paříže, aby se seznámili s vedením obchodních domů, duchem podnikavosti a vlastnostmi národů a nahlédli do prostředí, z něhož celý obchodní život vyvěrá.
(1925)
Nebojte se novot
„Při návštěvě zahraničních zemí netrvejte na knedlíku s vepřovým. Nebojte se ochutnat místní kuchyni, poznejte každou zemi všemi smysly, jen tak jí dokážete lépe rozuměti. Nesrovnávejte naše zvyklosti s jejich. Každá země nabízí ze sebe to nejlepší. Nesuďte, pozorujte, učte se a obohacujte.“
(1930)
Baťa obučár
„Když jsem přijela do Sarajeva, nejprve jsem si prohlížela střed města. Mluvilo se zde cizí chorvatskou řečí. Myslela jsem, že z celých Čech jsem sama ve světě. Připadalo mi vše tak cizí. Jedenkrát zašla jsem si jiným směrem a hned při vchodu do ulice viděla jsem „Baťa obučár“. Již jsem se nikde nedívala a utíkala k ní. A hle, nádherný výklad a pěkná dekorace. Baťovy prodejny. Už jsem nebyla sama. První jsem vyhledala druh 2963, na kterém jsem pracovala
v dílně u pana mistra Hradila. Boty tyto nesly cenu 130 dinárů, což odpovídalo jejich kvalitě. Již jsem chtěla odejít, když tu slyším za sebou: „… myslím, že Češka, když zná odznak Baťa.“ Ohlédnu se a jistá dáma mi povídá: „Slečno, jste Češka?“ „Jsem,“ odpovídám. Hned jsme si podaly ruce, a ještě velkou chvíli těšily jsme se Baťovou prodejnou a teď scházíme se pravidelně. Tak Baťova prodejna v cizině sbližuje. Mnoho zdaru firmě Baťa a krajanský pozdrav zasílá Máňa Garguláková.“
(1925)
Život v komunitě
Již v letech 1912-1913 realizovala firma Baťa první projekt rodinného bydlení ve Zlíně, který se stal příkladem bydlení pro zaměstnance. V roce 1923 se stal Tomáš Baťa starostou města Zlína, což napomohlo k jednotnému konceptu vedení města a továrny zároveň. Právě v tomto období byl zformulován první regulační plán mladým architektem Gahurou, který se stal inspirací pro usměrnění urbanizace Zlína na následující léta. Tovární obytné čtvrtě měly již na první pohled charakteristický vzhled. Součástí projektů bylo také přetvoření Zlína v zahradní město. Stejná pozornost byla věnována také továrnímu areálu, který měl působit jako součást velké zahrady.
„Společná práce – individuální bydlení.“
Tomáš Baťa zastával názor, že každá rodina potřebuje pro své správné fungování a spokojený život dostatečný životní prostor. Sám řekl: „Každá rodina musí žít svůj vlastní život, jedna nesmí rušit druhou ve své intimitě.“ Individuální bydlení bylo typické pro rodinné bydlení, u mladých a svobodných lidí bylo naopak žádoucí, aby žili pospolu, striktní ubytovacích zařízení pro mladé dle pohlaví bylo samozřejmostí.
Chudé děti
„Může-li být dítě nazváno chudým, je to takové dítě, které nemá ničeho na práci, které se stále ptá, co by mohlo dělat, a dostává se mu jen za odpověď: seď, lež, hrej si apod. Dítě má spoustu hraček, snad i služebnou, ale žádné kamarády, kteří by aspoň hru učinili šťastnější. Hračky, pohodlí a přepych neudělají děti šťastnými. Co dítě potřebuje, je neustálý styk s rodiči.“
(1928)
Pěkný život
„Průmyslové město skrývá v sobě jednu zrádnost – anonymitu. Nezapomínejte na společenský život, nemyslíme tím jen společenské večírky a bankety, máme na mysli obyčejný život se sousedy, přáteli, lidí se stejným zájmem. Tvořte si vztahy i ve městě a bude se vám lépe žíti.“
(1928)
Důležitost prostoru
„V malém prostoru nemůže vyrůst nic velkého. Člověk tísněný bytem je v důsledku toho tísněn i na duchu a než se z toho neblahého vlivu vyprostí nadobro, jsou jeho dobré příležitosti pryč. Aby se mohl člověk řádně vyvíjet, aby mohl obnovit energii vydanou v práci, potřebuje pohodlné bydlení.“
Úprava obydlí
„Povahu člověka lehce poznáte podle způsobu, jakým si upravuje obydlí.“
(1927)
Soutěže o nejlepší úpravu interiéru a exteriéru domku
Spolupracovníci firmy Baťa měli možnost se přihlásit do soutěže o nejvkusnější interiér i exteriér domku. Při hodnocení nebylo přihlíženo k ceně vybavení, ale k jeho vkusnosti a funkčnosti.
(1928)
Zapojení obyvatel města do voleb
Lidé ve Zlíně se mohli aktivně zapojit do volebního programu firmy Baťa v roce 1927. Firma je vyzvala, aby sami občané města definovali, co potřebují řešit.
(1927)
Jaké ženy potřebujeme?
„Zlín potřebuje žen sebevědomých, ctižádostivých, inteligentních, skromných a obětavých. Tak, jak se tyto vlastnosti vychovávají jen na závodištích továrních dílen, sportovních hřištích a v tělocvičných sálů. Jen silná žena, ta, která se naučila vlastní prací a cvičením oceňovat sílu, ocení ji u svého muže a hledá svou radost a své štěstí ve vzestupu rodiny, závodů a svého města. Síla ženy je založená na zdravém duchu, který vede k dohodě. A k této síle je třeba se dopracovati stejně, jako je třeba se dopracovati k rozumu: vlastní prací uprostřed zápasů a soutěží sportovních hřišť a tělocvičných sálů.“
(1933)
Vědění je moc
Tomáš Baťa si velmi vážil vzdělání, zejména praktické přípravě a jazykovým znalostem přikládal velký význam. Dle filozofie firmy Baťa mohl firmu rozvíjet jenom člověk co možná nejvíce všestranně vzdělaný. Zejména jazykové znalosti dávaly člověku svobodu a téměř neomezené možnosti začít působit na kterékoliv pobočce firmy Baťa ve světě. Velký vliv byl také spatřován ve vědě a inovacích. Cílem firmy se stalo zdokonalování strojů, které mohly nahradit těžkou manuální práci. Ikonické heslo Tomáše Bati znělo: „Lidem myšlení – strojům dřinu.“
„Moudrý se učí od každého.“
Vnitropodnikový systém vzdělávání firmy Baťa byl během let propracován do takových detailů, že v mnoha ohledech dokázal překonat systém státního vzdělávání. Systém baťovského vzdělávání můžeme rozdělit následně:
- Celoživotní vzdělávání
- Odborné vzdělávání
- Veřejné školství
Vzdělávání zaměstnanců firmy Baťa bylo realizováno také prostřednictvím široké nabídky odborných světových médií, která byla ve Zlíně předkládána a distribuovány. Bylo možné studovat nejnovější odborné knihy a vědecké studie. Zlín se stal kulturním a vzdělávacím centrem.
Tomáš Baťa a zlínské školství
„Zlepšíme člověka a práce se zlepší sama. Zlepšeme člověka! Je to velký úkol pro školy, učitele, pro všechny vůdce a organizátory. Všechno poznání a vědění člověkovo má býti založeno na zkušenostech. Vlastní zkušenost je velikým bohatstvím, protože teprve ona zhodnocuje naše vědomosti. Jenom zkušenostmi přicházíme k vlastnímu názoru na věci. A jenom ti, kdož se na věci dívají vlastníma očima, mají vyhlídku na úspěch. Hlavním cílem vyučování jest naučiti samostatnému myšlení, vynalézání. Těžší je naučit lidi samostatně mysliti než se naučiti je poslouchat. Mysliti naučíme, dáme-li člověku řešiti nějaký problém a dopřejeme-li mu při tom volnosti. Nejlepší metodou učení jest skutečná práce. Pouhé poučování a výklady padají na skálu.“
Vzdělávejte se!
Dvakrát měsíčně nabízela firma Baťa pro své spolupracovníky přednášky vysokoškolských profesorů na různá témata. Cílem bylo zvýšit všeobecné povědomí o vědě a moderních trendech.
(1918)
Nejoblíbenější jazykový kurz v roce 1919?
Kurz esperanta.
Čtěte!
„Čas je tím nejcennějším, co máme. Využívejte jej ke čtení. Lincoln míval vždy u sebe nějakou knihu, aby mohl vždy využít každé volné chvíle. Wilson, který jako malý chlapec pracoval na statku, v každé volné chvíli četl. Četba usměrňuje naše myšlenky a vede nás k tvoření. Tvořte ve své mysli, obohacujte se. Každý máme stejně dlouhý den, naučte se jej využívat k vlastnímu prospěchu.“
Závodní a dílenské knihovny
Na každé dílně byla situována knihovna. Za její obsah i využívání odpovídal vedoucí dílny.
(1927)
Kurzy řečnictví
„Mlč a budeš odsouzen k mlčení. Promluv odhodlaně a umlčíš mluvky.“
Proč postupuješ v životě pomalu? – Protože mlčíš z pohodlnosti. Proč mlčíš z pohodlnosti? – Protože se neumíš ozvat.
Ozvi se!
Nemlč!
Nauč se mluvit!
(1925)
Autoškola
Firma Baťa nabízela kurzy autoškoly, které patřily k velmi oblíbeným. Cena kurzu byla 350 Kč a bylo možné ji splatit ve dvou splátkách. Kurz trval tři týdny.
(1929)
Finanční gramotnost
„Úspory – kapitál je zeď, o kterou se můžeme opřít ve špatných časech. Buďme věřiteli, ne dlužníky. Ani úspory nejsou ničím pro toho, kdo nezná cenu peněz.“
Vydělávejte, rozumně vydávejte, ukládejte!
(1932)
Škola za 2 minuty
Firma Baťa na popud zlínských občanů prověřila, zda je možné, aby cesta dětí do školy nebyla delší než 2 minuty. V místech, kde to nebylo možné, postavila firma nové školní budovy, například ve čtvrti Zálešná.
(1929)
Pokusné dílny a laboratoře
V roce 1928 byla ve firmě využívána centrální laboratoř, devět dílenských laboratoří – z toho bylo pět koželužských, dvě gumárenské, jedna strojnická a jedna chemická.
Sportem ku zdraví
Každodenní a pravidelný pohyb byl nedílnou součástí filozofie firmy Baťa, jak se přiblížit k ideálu průmyslového člověka. Již v brožuře Do nové práce, která sloužila nově přijatým zaměstnancům k rychlé adaptaci, je zdůrazněna úloha sportu v životě člověka: „Skrze silné tělo je možné dosáhnout silného ducha.“
Sportovních příležitostí ve Zlíně nabízela zájemcům firma Baťa několik – například: footballový odbor | házená | voley-ballový odbor | box | těžká atletika | lehká atletika | lyžování | hockey | šachový odbor | cyklistický odbor | table-tennis | tennis | motorismus | lukostřelba | myslivecký oddíl
„Sport je prostředkem vychovávajícím současně tělo i ducha. Radost a chuť trénovat tělo vnáší do nás nového ducha – říkáme mu sportovní duch.“
Duch nebo tělo?
„Je nutné tělo překonat. Duch musí být silnější, aby tělo sebe slabší přinutil k výkonu, který se jinak zdá nemožným.“
(1933)
Úcta k tělu
„Mějte úctu k vlastnímu tělu. Zdravé tělo, o které je pečováno s úctou, je prvním předpokladem pro plnohodnotný život. Tělo ať je pro vás svatostánkem, pro který žádáte té nejlepší a nejvyšší kvality. Střezte si své zdraví.“
(1932)
Prohra? Důležitá je jako výhra
„Sportujte. Prohra ve sportu učí nás zdravě snášet prohry i v jiných částech života. Když sportovec prohraje, snad projeví i lítost, ale zároveň přemýšlí, jak změní taktiku, kde posílí trénink, a těší se na další závod, aby vyhrál. Nevzdává se. V životě postupujte stejně. Když prohrajete, trénujte více, změňte svou taktiku, ale nevzdávejte se.“
(1926)
Z ročenky 1940
„Na sportovním stadionu učiníte své tělo odolnějším. Nabudete tak pozvolna i měřítko pro oceňování svých sil a schopností. Potěšíte se, protože jednou shledáte, že máte větší možnosti, nežli jste myslili. Vítězství ve sportu nadchne vás i k ušlechtilému závodění v denní práci. Překážky v životě a v práci se naučíte odtud překonávati tak, že budete vítat každou příležitost, abyste ukázali sílu a schopnosti.“
O alkoholu
„Škola vychovává charaktery, alkohol je ničí. Poučení o alkoholu je důležitější než násobilka.“
(1924)
Máme šest dobrých lékařů:
slunko,
vzduch,
voda,
pohyb,
dietu,
odpočinek
„Zdraví je normálním stavem nejen těla, ale i mysli.“
(1927)
Ženy a sport
„Nezapomínejte na pohyb! Nezapomínejte na sebe a pěstujte své tělo. Sport dává ženám sebevědomí a krásu. Neprovozujte sport povrchně – jednou ano a desetkrát ne. Cvičit denně pět minut znamená pro tělo více než jeden silácký výkon a pak zas na dlouho dost. Ovládnout lenost je zpropadeně těžké, ale není to nemožné a proč by to nedokázaly ženy, o jejichž houževnatosti se přece často mluví, jedná-li se o jejich vlastní tělo a krásu?“
(1933)
Několik slov o zimních sportech
Vyhledávejte zimní sporty. Jistě nastřádáte, každý z vás, hodně krásných zážitků a vzpomínek a budete mít co odpovědět, „až se zeptá léto, cos dělal v zimě“.
(1930)
Kulturní život
Firma Baťa měla velký vliv na rozvoj kulturního života ve Zlíně. Pro bohatší kulturní život byly firmou Baťa postaveny tři společenské domy, čtyři velká kina s 5 500 sedadly, kde bylo jednotné vstupné ve výši 1-3 koruny. Byla pořádána pohostinská vystoupení v režii různých divadelních spolků, zaměstnanci také mohli navštěvovat koncerty a jiné akce. Firemní tisk se rozrostl do několika titulů, a to od denních listů až po odborné měsíčníky.
Vliv hudby
„Zpěv působí blahodárně na tělo.“
„Hudba zušlechťuje duši a zjemňuje srdce.“
„Hudba je mluva duše.“
(1927)
Naučte se hrát na hudební nástroj – zlepší se váš
„Mnoho z nás každý den pracuje jen mechanicky, ať už k této mechanizaci využívá ruce či mysl. Jen málokdo je schopen probouzet při práci i tvůrčího ducha. Jeho tvůrčí duch je uspán. Dokážete její probrat hrou na hudební nástroj. Umění probouzí tvůrčího ducha, který je schopen se pak lépe projevit i v práci samotné.“
(1923)
Důležitost volného času
„Základem rozvoje duše je volný čas. Správné využívání volných chvil je těžší než správné využívání pracovní doby, protože duše člověka se tvoří právě ve chvílích odpočinku.“
(1932)
Nemáte čas?
„Máte tendenci říkat, že nemáte čas na svůj rozvoj?“
Nelžete si!
„Každý má 24 hodin denně ke svému rozvoji. Nepromrhejte je věčným čekáním na „čas“ a příležitost. Nikdy nepřijdou. Jsou tu dnes, v tento moment.“
(1925)
Míti se dobře
„Někdy i ti nejlepší muži a ženy jsou zdeptáni záplavou zármutku. Mladý muž měl by říci: „Rozhodl jsem se, že budu spolehlivý. Postarám se, abych si zasloužil úspěchu i štěstí, a snad získám obé. Učiním pro svou firmu, která mne platí, co nejvíce. Ba, učiním pro ni více, více si vydělám a více budu moci vydati.“ Pak má naději, že se „bude míti dobře“ po celý život, a ne pouze několik prvních let na počátku.“
(1933)
Děti a příroda
„Učte děti k lásce k přírodě. Přiveďte je ke květu a upozorněte na jeho krásu. Máte-li možnost, darujte jim kousek země ve vlastní zahrádce a dopřejte jim, aby jej upravily podle svého přání a osázely květinami vlastního pěstění! Nic nesblíží děti tolik s přírodou jako práce. Naučí se ji milovat, cítit s ní a budou se k ní vždycky rády vracet, i když dospějí.“
(1933)
Sledujte zdravé filmy, čtěte zdravé knihy
„Zdravé knihy, zdravé filmy jsou takové, které pojednávají o růstu, pokroku a překonávání. Knihy a filmy, které jsou plné úpadku, neštěstí a strachu, vás neposunou nikam, jen ve vašem nitru zasejí semínko strachu, který ve vás bude klíčit.“
(1928)
Obchod a reklama
Na počátku 20. let minulého století se stala reklama nepostradatelným nástrojem pro efektivní prodej. Zejména v období krize po první světové válce představovala kvalitní reklama pro mnoho obchodníků jediný nástroj, jak krizi zdárně překonat. Přestože se Tomáš Baťa snažil o využívání reklamních prostředků již od založení firmy, o efektivní reklamě je možné hovořit až mnohem později, kdy díky prodejní akci s názvem „Baťa drtí drahotu“ dokázal překonat krizové období, kdy neměl pro své výrobky odbyt. Během této prodejní akce dokázala firma Baťa prodat během jediného dne až 99 000 párů obuvi.
Základním znakem se pro baťovskou reklamu staly ceny končící číslicí devět a využívání všech komunikačních prostředků, jak dát o svém výrobku vědět.
Co firma Baťa využívala? Plakáty, letáky, brožury, osobní dopisy, inzeráty, novinovou reklamu, vývěsní tabule, efektivní výlohy, ale taky například leteckou reklamu. A velmi rychle pochopila, jak je důležité zapojit i zákazníka.
Důvěra v obchodě
„Všechny obchody se uzavírají na základě důvěry zákazníkovy. Ztratíte-li zákazníkovu důvěru, přestal jste být obchodníkem. Příliv nových zákazníků upevňujete nejlépe důvěrou zákazníků stávajících.“
Každý je náš zákazník
„Dobrý obchodník si dovede najít přístup k prezidentovi banky stejně jako k vrátnému. Musí si však pamatovat, že cestou do ředitelny musí jít kolem vrátného, a kdyby si dříve nezískal jeho přízeň, měl by možná velmi těžkou cestu do prvního patra.“
Vše pro reklamu
Tomáši Baťovi bylo vytýkáno, že všechno, co koná, využije pro reklamu. Ten na to odpověděl: „Ano, bylo by blaze na zemi, kdyby každý všechno konal tak, aby to sloužilo jeho reklamě.“
(1924)
Nemáte čas?
„Máte tendenci říkat, že nemáte čas na svůj rozvoj?“
Barva prodává
„Velký podíl na vzhledu předmětu má jeho barvu. Barva prodává lépe než nejlepší prodavač.“
(1933)
Zapojte své zákazníky
Víte, jak vzniklo označení baťovské obuvi s názvem Tomky? Velmi jednoduše – v roce 1929 vyhlásilo Reklamní oddělení soutěž na pojmenování plimsolek a vítězný návrh byl použit.
Myšlenky o reklamě
„Prvním přikázáním dobré reklamy je stručnost.“
„Zákazníci jsou konzervativní. Pamatují si a nevrátí se podruhé, kdy byli oklamáni, ale naopak zůstávají, byli-li náležitě obslouženi.“
„Dlouhé reklamy nikdo nečte, právě tak jako nikdo nevěnuje zvláštní pozornost přeplněnému výkladu. A to u nás lidi stále nechápou a přecpávají výklady do nemožnosti.“
(1933)
Výstava Nadace Tomáše Bati
Autoři výstavy: GABRIELA KONČITÍKOVÁ / JAKUB MALOVANÝ /KLÁRA BRANICKÁ
Grafický návrh: BARBARA PIVEČKOVÁ
Jazyková korektura: JAROMÍR HORÁK
Grafická spolupráce: JANA ŠIVÁKOVÁ
Zdroj fotografií: STÁTNÍ OKRESNÍ ARCHIV ZLÍN
www.nadacetomasebati.cz
© All Rights Reserved.